úterý 30. března 2010

Na lodi

Dnesk Peťa pro Kryštůfka vymyslel velké překvapení. Vyzvedli jsme ho ze školky a v kufru byl nafukovací člun, kompresor a pádlo a jeli jsme na takové bažinaté místo, kde vždycky na jaře je spousta vody a dá se tam zajímavě proplouvat.
Bohužel jsme tu nejvyšší vodu nestihli, i tak si to ale kluci užili a my s Ondrou jsme je pozorovali ze břehu.





středa 24. března 2010

Travní mor






Dneska jsem usoudila, že začalo jaro a vyvedla jsem potomka poprvé ven. Položila jsem ho venku na spacák a těšila se, že si v klidu pověsím prádlo, zatímco on si bude hezky lozit po dece a třebas i po travičce.
Ale chyba lávky. Po dece sice lozil, ale jenom směrem ke mě, a když narazil na trávu, tak se rozeřval a odmítal se toho svinstva znovu dotknout. Takže tam seděl chudák jako na ostrově a nemohl se z něho dostat. Tak nevím, kde tu nechuť k přírodním materiálům pobral.
No co, snad ho to přejde. Tak jsem si lehla k němu na ostrov a zkoušela portrétovat zuby a myslím, že se mi to docela povedlo.

pátek 19. března 2010

Ochranné pomůcky


Jelikož Ondra se pohybuje velmi rychle a zdatně, ukázalo se jako nutnost, vyrobit zpomalovadla a omezovadla. Smaozřejmě, že ho nechceme omezit moc, nicméně krbová kamna opravdu nejsou vhodným cílem a moje výchovné pokusy, kdy se snažím různými povely přilákat jeho pozornost a dát najevo, že to by teda neměl, se míjejí účinkem.
Kamna samosebou nejsou jedinou hračkou, kterou by Ondrášek moc potřeboval prozkoumat. Myčka, trouba přerávač na dvd, veškeré skříňky v kuchyni (není vybíravý, hraje si s čímkoliv z kterékoliv skříňky).
Ohrádka se ukázala jako nutností, už jenom proto, že Kryštůfek se moc rád houpe na houpačce a Ondra mu moc rád leze do trajektorie kyvu. Jelikož se dlouhodobě zabývám tím, že Kryštůfkovi vyhrožuju, že nesmí bráškovi ublížit, tak se zasekne v kyvu a huláká, abych šla Onbráška odstranit. Já ho "odstraním", Kryštůfek se znova rozhoupe, Ondra se připlazí podívat zblízka a situace se opakuje znova a znova. Takže logicky - následuje ohrádka.
Úžasným omezovačem je chodítko, ve kterém se sice už pohybuje s neuvěřitelnou nonšalancí, ale terénní nerovnosti nezvládne, což ho diskvalifikuje třeba zrovna teď, aby mi šahal na klávesnici.
To jsou jenom ta základní opatření, ale určitě jich bude přibývat v zájmu zdraví Ondrova i našeho.



sobota 13. března 2010

Jonášek



Dneska přibyl do místní zorničkové party další člen, čímž se skupina rozrostla na pět.
To už bude docela schopná ničivá síla.
Každopádně Jonášek se narodil po třetí hodině ráno v Ostravě císařem a Mára místním doktorům od té doby sráží sebevědomí, protože tvrdí, že miminu bude líp u jeho tatínka, než ve vyhřívaném lůžku a odmítá jim ho vydat. Ale ty vyhřívaný lůžka jsou supermoderní a stály hromadu peněz. Kam by to došlo, kdyby se tahle nákaza rozmohla a ti nehygieničtí labilní rodiče si chtěli svoje děti dlachnit sami. Sodoma Gomora.

úterý 9. března 2010

Bráchové

Nikdy jsem si nemyslela, že budu tak dojatá při každém projevu bratrské lásky, kterou občas předvádějí naši chlapečci.
Tedy ne, že by se měli rádi pořád. To snad ani nejde, ale když Kryštůfek přijde ze školky, tak Ondra je ochoten přestat i jíst!!!!!! a velkého bratra sleduje se širokým úsměvem. A naopak jakékoliv potencionální nebezpečí, které by mohlo hrozit Ondráškovi, Kryštůfka rozhodí natolik, že nedá pokoj, dokud se o to někdo nepostará.
Před pár dny se stalo, že jsem Ondru za něco hubovala a Kryštof se na mě obořil:"Ty se nesmíš na Onbráška zlobit. On je můj!!!" Možná to tak nezní, ale v tu chvíli to vypadalo, že si ho potrestá sám, že já do toho nemám co mluvit.

Na druhou stranu je tu s námi všudypřítomný strach, co Ondra Kryštůfkovi rozbije nebo poslintá. Už týden si nikdo nemůže sednout na gauč, protože tam leží jeřáb, který je strategicky před malým ničitelem schovaný. Stejně tak mé svíčky a dekorativní předměty na skříňce v obýváku jsou odsunuty na stranu, aby uvolnili místo robotovi a triceratopsovi, kteří by mohli pobytem na zemi taktéž vyhynout.
Ne, že by to bylo neopodstatněné. Včera jsem zasáhla na poslední chvíli, když Ondra nějakým zázrakem otevřel Kryštůfkovu obchodnickou pokladnu a hodlal se živit penězi. Naštěstí k pozření nedošlo, jenom si podráždil mandle a poblinkal dvacetikorunu.